Petr Poklop a jeho 30 let v taekwondu

TŘICET LET. Je to dlouhá doba nebo ještě ne? Tuhle otázku jsem si dnes položil, když jsem se ráno vzbudil. Dneska je tomu totiž přesně třicet let, co jsem vstoupil do tělocvičny na Třebešíně a začal cvičit taekwon-do. Uviděl jsem tam svého mistra Hwang Ho-jonga, jak předvádí kopy a to mě učarovalo. Co to s tou nohou dělá, to chci prostě také umět. Dnes si s odstupem času říkám, že to byl můj zlomový okamžik. Taekwon-do prostoupilo celým mým životem. Za třicet let se vše změnilo. Techniky v taekwondu jsou ustálené, systém výuky je propracován do nejmenších detailů, cvičí se ve všech koutech republiky, máme úspěšnou reprezentaci, materiální vybavení je na perfektní úrovni. To my si museli chrániče vyrábět z chráničů na lokty na volejbal. Museli se prát bez chráničů na nohy, protože se v té době nedaly sehnat. Často špinavé tělocvičny byly naším domovem. S Jardou Vomáčkou jsme nyní nejstarší aktivně cvičící žáci velmistra Hwang Ho-jonga v České republice (já začal o pár dní dříve, ale to je po třiceti letech jedno). Spousta tréninků, exhibic, závodů, seminářů, školeních a funkcionařiny se za těch třicet let udělalo. Věřím, že to nebyla zbytečná práce. Třicet let je dlouhá doba na to, abych poděkoval všem lidem, kteří přispěli k rozvoji taekwonda v ČR a v našem oddíle. Hodně jich je zapomenutých, ale bez nich bychom nebyli s českým taekwondem, ale ani s naší Danguňáckou školou tam, kde nyní jsme. Konec psaní, to už stačí ... vezmu si raději tašku s dobokem a pojedu zase na trénink .... Převzato z facebooku