Trenéři chtějí minimálně obhajobu vydobytých pozic

Napětí stoupá. Už ve čtvrtek ráno se technickými sestavami naplno rozjede evropský šampionát v řecké Soluni. Česká reprezentace vstupuje do boje se zhruba sedmi sty taekwondisty z 31 států v dobré formě. Alespoň se na tom shodují všichni čtyři reprezentační trenéři. Při té příležitosti odpověděli na čtyři stejné otázky: 1. Jste spokojený se závěrečnou přípravou svých svěřenců? 2. Kolik medailí vás uspokojí? 3. Kterou disciplínu považujete za parádní? 4. Jaká specifika má práce s vaší kategorií? Aleš Vyzrál (trenér seniorů) 1. Až na malé běžné problémy se muži připravovali podle plánu. Samozřejmě teď nepočítám absentujícího Honzu Vrchoveckého, o němž byla řeč už dřív. Podobné je to s poraněným kotníkem Jirky Matouška. 2. Zá úspěch považuji obhájení loňských pozic, kdy jsme v Itálii brali tři zlata, stejný počet stříber a dva bronzy. 3. Silní jsme v týmových sestavách, ve kterých věřím opět v nejvyšší stupínek. Dál můžeme uspět v sestavách jednotlivců a speciálních přerážecích technikách. Co se týče sportovního boje, tak by mohl prolomit smůlu Tomáš Vodička. Několikrát měl totiž pech na los, tak snad mu to letos vyjde. Nováčci mohou jen překvapit. 4. K seniorům jsem byl přidělený a nestěžuji si. Ještě nedávno jsem byl jedním z nich, soucítím s nimi. Snažím se být přátelský, ale autorita je také potřeba. V tom mi pomáhá fakt, že jsem dlouho dělal kapitána reprezentačního týmu. Kluci mě berou i dál v nové pozici. Jan Mraček (trenér seniorek + veteránů) 1. S přípravou mohu být spokojený. Nevyskytla se žádná větší zdravotní komplikace a to je důležité. 2. Priorita je navázat na loňský rok a dvě zlaté medaile holek, které jsme dovezli. 3. Nejvíc úspěchů předpokládám ve „speciálkách“. Původně mělo být na šampionátu desky o patnáct centimetrů výš než obvykle. Rozhodčí však verdikt odvolali a přerážet se bude v normálních výškách. Asi je to dobře. 4. Holky občas potřebují pevnější ruku, kterou si myslím, že vládnu. V tréninku jsem neoblomný, ale občas to musí být proložené srandou. Jako trenér jsem si prošel víc kategorií. Pár holek z týmu ještě zažilo moje závodní léta. Mám to asi trochu ulehčené, protože jsem byl poměrně úspěšný. Jan Chaloupka (trenér juniorů) 1. Téměř všechno se vydařilo podle předpokladů. Pouze jeden ze závodníků si na uplynulém turnaji Czech Open zlomil nos. Měl naději na dobrý výsledek, takže je škoda, že do Soluně neodcestoval. 2. Chci, aby se junioři neustále zlepšovali. Předloni jsme získali jeden titul, loni dva. Teď jich chci zase víc. Věřím v minimálně tři. Kluci jsou šikovní a mají na to. 3. Obhajujeme triumfy v týmových tulech a Jirka Novák v boji do 69 kilogramů. Ve stejných disciplínách bychom mohli slavit i teď a věřím i ve zlato v týmových speciálních technikách. V nich nám to loni moc nevyšlo, tak to snad napravíme. 4. V reprezentaci je výběr těch nejlepších. To je velký rozdíl oproti trénování v oddíle. Junioři už nejsou malí kluci a bývají už i poměrně zkušení. Jsou tedy už docela samostatní. Navíc u nich nepozoruji skoro žádnou pubertu, u holek ji vnímám daleko víc. Hana Šiveňová (trenérka juniorek) 1. S tréninkem na Evropu jsem spokojená, bohužel nám však odpadly dvě mladší holky. Termín šampionátu jim totiž koliduje s přijímacími zkouškami na střední školu. Tím pádem budeme mít v boji o tým méně. 2. Už jsem medaile předběžně počítala. Loni získala dvě zlata Tereza Štekerová v boji a speciálních technikách. I když letos přešla mezi starší, nemělo by jí to dělat problém a snad se prosadí i nyní. Týmové sestavy loni skončily třetí, letos mají na zlato. Cíl je obhájit vydobyté pozice, ale nebudu se zlobit, pokud dopadneme líp. Myslím si, že máme na lepší výsledek než loni. 3. Silné jsou holky určitě ve speciálních technikách. Máme na to uspět v týmech i individuálně. 4. S juniorkami je třeba mít větší trpělivost. Víc se jim člověk musí věnovat a mluvit s nimi. Jsou totiž často před závody dost nervózní, neumějí se s trémou ještě tolik popasovat. Na výjezdech občas funguji i trochu jako náhradní rodič.

V hotelu i na molu. Taekwondisté se na šampionát připravují na neobvyklých místech

Soluň – Velký mumraj. Tak se dá popsat dění v hotelu Capsis a jeho okolí. Není se co divit, přechodně v něm bydlí totiž většina účastníků mistrovství Evropy v taekwondu, které startuje už ve čtvrtek v řecké Soluni. Výjimku netvoří ani česká výprava. „Hotel patří k vyššímu standardu, je tu výborné jídlo,“ popsal Jan Mraček, reprezentační šéftrenér, jež se zúčastnil mnoha předešlých šampionátů. Jednotlivé výpravy, kterých do starobylého řeckého města dorazilo 31, měly na výběr dvě možnosti. Balíček A a B. „Liší se cenou, každý představuje jiný hotel. Většina volí levnější béčko, v áčku bydlí jen pár států a hlavně rozhodčí i VIP hosté,“ informoval Mraček. Hotel Capsis není jinak ničím neobvyklý. Po dobu šampionátu se však změnil na taekwondový cirkus. Ve dvou dnech, které předcházejí zahájení soutěží v soluňské sportovní aréně, totiž závodníci využívají k tréninku každé volné místo. Když jdete po hotelu, musíte si dávat pozor, aby vám nepřilétl kopanec. Přece jen se téměř sedm set bojovníků i do rozměrného hotelu vměstná k tréninku jen složitě. „Dobře, že jsme všichni po kupě. Organizace je pak jednodušší,“ mínil šéftrenér. K přípravě občas volí některé týmy i venkovní kulisu. Čeští závodníci už tak dvakrát cvičili na velkém pobřežním mole. Čtyřicet stejně v bílém oblečených taekwondistů budilo zájem místních, kteří tréninkům zvědavě přihlíželi. „Paráda, že můžeme nacvičovat v tak krásném prostředí,“ komentoval přípravu na pobřeží Středozemního moře Libor Macháň, veteránský zástupce brněnského oddílu. Ruská převaha Mezi výpravami různých států panuje přátelská atmosféra. Vždy, když jedna potká venku druhou, hlasitě na sebe volají. Největší zástup taekwondistů přivezlo tradičně Rusko. „Má nejpočetnější členskou základnu a v boji jsou Rusové nejlepší. Často totiž taekwondo kombinují s jinými bojovými sporty, což jim poté v soutěži pomáhá,“ povídá další veterán Jaroslav Mašek z Třebíče. „Boj mají v sobě,“ dodává Mraček, který je historicky nejúspěšnější český taekwondista v nejprestižnější disciplíně sportovním boji.