Bulletin svazu

O dechu (nejen) v taekwondu

22. 3. 2020 Martin Svitek

Práce s dechem je mým klíčovým tématem, jak v mém osobním tréninku a vědomé práci s tělem, tak i tím, co pořád dokola vidím u pacientů, ale i taekwondistů.

Takovýto článek a video mám už v hlavě dlouho. V současné době, kdy jsme omezeni v mnoha aktivitách a z vrcholné přípravy na ME je najednou období, kdy nevíme, co bude, a řešíme základnější věci, může být dobrý čas právě na zamyšlení se i nad tím, jak moje tělo funguje v základu. Pozornost na dech a jeho změna k fyziologii funguje i psychohygienicky, uklidňuje a i to dnešní doba (nejen ta koronavirová) potřebuje.

Dýchání je základním projevem života. Bez kopů, bojování i posilování žít jde (dokonce i bez chození ven – i když si to třeba těžko umíme představit), bez dýchání ne. Většinou na něj nemyslíme, děje se automaticky, i když do něj umíme vůlí vstoupit (například zadržet dech, když se chceme potopit nebo to někde hodně páchne, mluva i zpěv jsou také řízeným dýcháním).

Kontrola dechu je jedním z bodů teorie síly v Encyklopedii taekwonda. Mluví se v něm o ovlivnění kondice a rychlosti, o ochraně těla při zásahu (dokonce o ochraně před bezvědomím při zásahu vitálních bodů) a zvýšení síly při zasahování soupeře.

Ostré vydechnutí v okamžiku zásahu má aktivovat břicho a koncentrovat maximální úsilí do pohybu, zatímco pomalý nádech připravuje další pohyb. Zmiňuje také, že nikdy nemáme nadechovat při uskutečňování pohybu a doporučuje trénovat také takový způsob dechu, který bude maskovat vnější projevy únavy v boji (jinak soupeř pozná, kdy má zaútočit). Jeden dech na jeden pohyb, krom pokračujícího pohybu.

To všechno jsou podstatné poznámky, které se v tréninku učí. Myslím, že vědomá práce s dechem v taekwondu je jedním z mnoha benefitů pro sílu i zdraví, které náš trénink má. Jak ale dýchat stran vnitřní práce a struktury už se v Encyklopedii nepíše a o tom bych rád něco napsal v tomto článku.

Můj pohled na dech je asi nejvýznamněji ovlivněn mým fyzioterapeutickým vzděláním. Populární, snad i většinový pohled v České republice je založen na vývojové kineziologii. Oboru, který zkoumá zákonitosti vývoje lidského pohybu už od narození.

Způsob dechu, který budu níže popisovat a který považujeme za správný, fyziologický je pohybovou souhrou, která se objevuje u zdravého jedince přibližně v šestém měsíci života. Dalším argumentem pro vnímání tohoto způsobu dýchání jako správného, je jeho pozitivní terapeutický vliv, jak na bolestivé obtíže na mnoha místech těla, tak také na zlepšování dechové zdatnosti, ať už v klidu nebo v zátěži.

Hlavním dechovým svalem je bránice, která od sebe odděluje hrudní a břišní dutinu. Vypadá jako kopule ukotvená k žebrům a páteři. Při své aktivaci se stahuje, dochází k jejímu sestupu dolů do dutiny břišní, čímž se tvoří podtlak v dutině hrudní a je nasáván vzduch do plic. Pohyb bránice dolů k pánvi zvyšuje (ve spolupráci se svaly břicha a pánve) tlak v břišní dutině. Zvyšování tohoto tlaku jsme schopni hmatat, čímž přeneseně kontrolujeme pohyb bránice (hmatat jí přímo jde taky, ale doopravdy to není příjemné).

Pro představu, jak každý dech pohybově v našem těle vypadá:

Zjednodušeně řečeno má nádech vypadat takto (doporučuji hned vyzkoušet):

  1. Se začátkem nádechu se začne zvyšovat tlak v oblasti pupíku, do stran mezi žebra a pánev, do třísel i do zad pod žebra.
  2. Hrudník zůstává klidný ve svém pohybu nahoru (nezvedají se ramena), ale rozvíjí se do stran a lehce hrudní kostí vpřed.

Zjednodušeně popsaný výdech:

  1. Při klidovém dýchání je výdech převážně pasivní (plíce se chtějí stáhnout, bránice se uvolňuje) a tedy tlak vytvořený nádechem vymizí. Dech je tedy určitým pulzováním do dolního trupu.
  2. V zátěži je to jinak, tam se výdech stává aktivním a jeho nedostatečnost často vídáme jako důvod k omezení výkonnosti z dechových důvodů. Je to i jeden z důvodů proč několik korigovaných hlubokých výdechů a nádechů například mezi koly matsogi urychluje regeneraci.

Kde vám změna dechu může pomoci:

  1. Obtíže s bederní páteři – nitrobřišní tlak chrání páteř její stabilizací zpředu
  2. Obtíže s hrudní páteří a žebry – rozvoj žeber do stran mobilizuje klouby mezi žebry, páteří a hrudní kostí
  3. Kondice – porucha dechového stereotypu vede k paradoxu, kdy je provzdušňována spíše ta méně prokrvená oblast plic a naopak, ta hodně prokrvená je provzdušněná málo
  4. Trávení – opakovaná drenáž (masírování) břišních orgánů bránicí pomáhá peristaltice a obecně práci vnitřních orgánů. Bránice je také částečně svěračem jícnu (neaktivita bránice se může podílet na vzniku „pálení žáhy“, refluxu jícnu)
  5. Relaxace – nácvik klidového dechu například před spaním vleže na zádech vede k celkové relaxaci, zřejmě ze změny v práci vegetativního nervového systému
  6. Zdraví malé pánve – dovednost zvýšit tlak do třísel je obrazem aktivity pánevního dna, jeho fyziologická aktivita ovlivňuje práci orgánů malé pánve

Vyjmenované body můžou znít jako z teleshoppingu, jakoby dech byl spásnou pilulkou na všechno. Je a není. Preventivně působí někdy až zázračně a při velkých obtížích aspoň trochu pomůže. Jeho výhodou je obrovská sumace. Změna sil působících například na páteř nebo zmobilizování kloubku žebra je sic v jednom dechu malá. Ale těch dechů za váš bdělý den bude přes 10 tisíc a tam už je práce a síly působící na vaše tělo hromada.

Video základní práce s dechem můžete shlédnout zde:

Zkuste strávit každý den nějaký čas vědomou prací s dechem. Jak v běžných aktivitách, tak i v tréninku a jako relaxační cvičení před spaním.

Detailněji se této práci věnujeme v tréninku i na trenérských seminářích. V případě potřeby mě můžete kontaktovat na a až bude okolo klidněji, tak se uvidíme na živo.

Mgr. Martin Svitek, fyzioterapeut
škola taekwon‑do ITF Sonkal
MEDIÁLNÍ
PARTNEŘI