MS juniorů a veteránů – neděle 10. 8 (čtvrtý závodní den)

Náš poslední den započal tradiční snídaní na tádžický způsob. Po jídle jsme se všichni přesunuli společně s policejním doprovodem do haly. Během vyhlašovaní se začala naše juniorská sebeobrana připravovat na dopolední finále. Po tvrdě oddřené (a pro některé destruktivní) sebeobraně, která bohužel neskončila vítězstvím, se rozjely první dopolední zápasy juniorů a juniorek v týmovém matsogi. Kvůli protahování sebeobrany došli junioři na tatami o pár minut (desítek) později a připravovali se na utkání s Uzbekistánem. Z úvodního vedení 4:0 pro juniory se to nečekaně přehouplo na 4:4 a poté 5:5. K poslednímu kolu nastoupil náš neohrožený "bojovník David", jehož zápas bohužel skončil remízou a následoval boj na první bod. Bohužel uzbekistánec zasáhl první a junioři vypadli hned v prvním kole. Mezitím na jiném ringu juniorky nad nenastoupivšíma argentinkama vyhrály a poté prohrály litý boj proti ukrajinkám a vybojovaly zasloužený bronz. Dopoledne bylo ukončeno a my se vrátili zpátky na hotel. Po příjezdu jsme se hned vydali do "blízkého" supermarketu, abychom nakoupili jídlo na zpáteční cestu domů. Po velmi rychlém obědě jsme se vrátili do haly, kde nás čekal wirok a tukgi. Jako první začal skákat náš pionýr Jirka, který se nominoval a tím se mu podařilo dostat mezi 4 další nominované. Bohužel se mu pak již nepovedlo skočit další techniky a skončil na bramborovém místě. Mezitím se rozjelo veteránské přeřazení. Naši veteráni patří mezi světovou elitu a taky se to prokázalo. Vláďa Samussev skončil na prvním místě a Pepíno na krásném třetím místě. Po skončení tukgi jednotlivců se rozjely týmové tukgi. Juniorský tým nominoval čistou technikou Michal a dostal se tak mezi šestici dále skákajících. Junioři však neskončili žádnou další techniku a zadupali si tak cestu k medaili vlastním přičiněním. Na vedlejším ringu vybouchala naše nejlepší veteránka Ráďa zlato Během následujících chvil se bohužel nenominovala Anička na individuální tukgi a poté se ani tým juniorek nenominoval na týmové tukgi. Tím skončil velmi chmurně a se slzami v očích poslední závodní den. Na konci už byly předány poslední medaile a poháry (jeden putoval do Česka k naší veteránce Rádě!!! ) a všichni jsme se vydali autobusem na hotel. Dorazili jsme kolem desaté, slupli rychlou večeři a odebrali jsme se na pokoje si sbalit všechny věci a ráno ve čtyři se opět všichni sejdeme před recepcí a vyrazíme směr letiště.