INDEX ITF EITF ČSTV MŠMT ČR COV
  30.3.2017, Milan Prokeš  

Ještě pár slov k mezinárodnímu semináři v Holandsku ...

Mezinárodní technický seminář a instruktorský kurz ITF
fotoČeští zástupci cestovali na mezinárodní technický a instruktorský seminář ITF do Holandska, který se uskutečnil 9. – 12. března 2017 v Hoofddorpu, dvěma dopravními prostředky. Autem Martin s Kamilou a letadlem velmistr Hwang Ho-jong a já s manželkou.

Čtvrteční cesta letadlem tam proběhla bez problémů, až na menší turbulence při přistání a zvídavé otázky pana mistra, adresované především manželce a které si s dovolením nechám pro sebe.

S Martinem jsme měli nařízen oblek sebou, mistr mi vysvětloval, že musím vypadat jako anglický gentleman, i když jsem český instruktor. Pohled na moje rifle a bíle tričko ho tedy asi neuspokojil.

Na letišti v Amsterodamu nás čekal osobně mistr Paul Dekker. Rád jsem se s ním zase po téměř roce a půl objal, ale působil dost unaveně, vyčerpaně, a to po celý náš pobyt v Holandsku. Ubytování a oba semináře probíhaly v hotelu Shiphol, který byl na velmi dobré úrovni a dle mistrových slov "kvalitní".

Hned po příjezdu byl náš pan mistr Hwang srdečně přivítán, mistr Wayne Brown (8. dan) z Anglie popadl jeho kufřík a doslova vlekl pana mistra k hloučku ostatních mistrů. Ani my jsme nezůstali stranou a nejvřelejší bylo asi přivítání s mistrem Chrisem Eikenhorstem a jeho partnerkou, kteří byli loni na kempu v Žihli.

Ihned jsme zavzpomínali na večer při kytarách a holandsko - českém zpěvu. Všichni byli samozřejmě v oblecích a mě neušel mistrům přísný pohled, kterým po mě šlehnul. Proto jsem hned po ubytování vyměnil bílé tričko za sváteční košili a byl hned ze mne poloviční anglický gentleman ...

V pátek odpoledne začal instruktorský seminář, kterého jsem se na rozdíl od Martina nezúčastnil a tak jsme ještě mohli vychutnávat krásy Amsterodamu plnými doušky. To ovšem již změnila sobota, kde jsem mezi stovkou účastníků zahlédl velmistra Leslie Hutchisona (9. dan), mistra Garryho Millera (8. dan), mistra Marka Zandbergena (7. dan) a další, které jsem znal ze závodů či ze seminářů.

Se svou šestkou jsem zacláněl až někde ve druhé řadě a přede mnou se tyčily osmičky a sedmičky, hlavně z Anglie a Skotska. Hned vedle mne si stoupl místní instruktor Hendry Bloks a dalo by se říci, že jsme spolu procvičili poté celý seminář.

Paul Dekkerovi, jako organizátorovi semináře, patřilo úvodní slovo, a pak nastoupil náš pan mistr Hwang. Já si užíval zahraničního semináře, téměř v českém jazyce. Chudák Martin, na něj čekalo tlumočení a vysvětlování. Už při dopolední fázi základních technik a tulů, jsem v duchu musel vyseknout poklonu panu mistrovi za to, co nás naučil, co do nás neustále nalévá a co někteří v ČR pokládají za zbytečné a několikrát se opakující.

Viděl jsem to na těch osmičkách a sedmičkách, které určitě cvičí delší dobu než my, ale schází jim porovnání, společné cvičení, učitel a možná chuť cvičit spolu dohromady. Nevím, ale v tyto chvíle jsem byl rád, že jsem se narodil v ČR a začal cvičit v roce 1988.

Viděl jsem a pozoroval, jak ostatní visí pohledem na mistrových technikách, který se dostal do varu a zároveň citlivě, ale s důrazem předváděl a ukazoval. Trochu se mi zatmělo před očima, když doposud společně cvičící tuly mistr přerušil, jeho oči se zabodly do mých a zavelel: „Milane, pojďte ... Ge –baek tul".

Po docvičení, jako správný otec, nehnul ani brvou a co víc, ani slovem. Jen mlčky pokynul. Část odpoledního semináře skončilo technickou sestavou Juche a pak se pokračovalo systémem matsogi.

Mistr Hwang do etéru vypustil slova, kterým v ten okamžik v sále rozuměli pouze dva lidé: „Tak uvidíme, jak funguje Čechy a Kypr!"

A opět jsem musel na scénu proti pravé ruce Lefterise, jehož jméno jsem zapomněl (pozn. Marinos Stefanou). Nejen sambo, ibo a ilbo, ale i ban jaju matsogi. S tím už byl pan mistr Hwang spokojen méně a neustále nás vybízel k rychlejším technikám. Kypřan se dostal do varu, trochu jsem nevykryl naeryo a tak jsem hned musel kontrovat dollymyem do břicha. Mistrovi to pořád ještě nestačilo a tak mne postavil zády ke stěně, Kypřan útočil a já kontroval. Teprve řádně omláceni jsme si mohli jít sednout.

Bezprostředně po sobotním ukončení, někdy po sedmnácté hodině, jsem znovu litoval Martina, kterého opět čekalo tlumočení na instruktorském semináři. Zbytek české výpravy opět přitáhly krásy města Amsterodamu, kam za námi večer přijuchal už i Martin.

Neděle dopoledne byly na programu opět technické sestavy, a to už se i lidé sami hlásili na předvádění a opravy od pana mistra. Odpoledne ještě zbývaly tři poslední sestavy So-san, Se-jong a nakonec Tong-il.

V Tong-ilu jsem se zděsil, když gunnun so sonbadak baro noollo makgi jsem vyšvihnul v normálním tempu a všichni angláni pomalu. Martin poznamenal, že to tak prostě cvičí a pan mistr byl tolerantní.

Jako poslední byl potom Se-jong a zase specialita pana mistra Hwanga: „Uvidíme jak vypadá Čechy, Holandsko a Anglie ..."

Takže jsem musel znovu na plac. Snažil jsem se trochu kulhat, ale ledová tvář mistra mi byla odpovědí. Takže rozhýbat koleno bez chrupavky a snažit se, co nejvíce. Naštěstí jsem měl oporu přímo v porotě, neb za mnou stál Martin, přikrývající si mikrofon a napovídající. Byla to pěkná tečka na závěr technického semináře a já si šel dát zaslouženou sprchu. Mistr Hwang s Martinem šli přezkušovat něco přes padesát účastníků instruktorského semináře. Dle mistrových pozdějších slov, Martin zachránil hodně z nich, nyní již mezinárodních instruktorů.

Nastal čas loučení a to i s Martinem a Kamilou, kteří po své ose, nebo spíše s pomocí čtyř kol, jeli vstříc dalším dobrodružstvím. My jsme zažili na letišti v Amsterodamu ještě malou perličku s panem mistrem u automatu na tisk letenek. Pan mistr šel jako první a manželka chtěla navolit němčinu.

Jenže na poslední chvíli mistr objevil nabízející se jihokorejskou vlaječku a okamžitě začal s předvolbou. Sice s některými opravami, ale přesto se podařilo letenku vytisknout, a když se sápala k automatu moje manželka, mistr Hwang ji zarazil se slovy: „Já teď už znám, pomůžu, korejština lepší než němčina ..."

Co k tomu více dodat. Nechal jsem tam ty dva a vydal se poprosit chlápka u přepážky, aby mi normálně vydal letenku do vlasti. V pohodě, ale musel jsem připlatit 30 eur za zavazadlo.

„Mistře Hwangu, chtěl bych Vám i zde touto cestou poděkovat, ještě jednou za vše, co jste nás naučil. Za tu nezměrnou trpělivost a snahu do nás dostat to nejlepší.“

Váš student Milan Prokeš
Komentáře návštěvníků webu
Pro přidání komentáře se musíte nejprve přihlásit.
Všechny komentáře jsou již zobrazeny.


Staňte se fanouškem Sport 5 TVCOM live iSport.cz
Nejnovější fotogalerie
červen 17
po
út
st
čt
so
ne
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1
2

Český svaz Taekwon-Do ITF, z. s., Zátopkova 100/2, P.S. 40, Praha 6, 160 17
Adresa sekretariátu svazu: Pod Višňovkou 334/15, Praha 4, 14000
tel.: +420 604 258 109, e-mail : sekretariat@taekwondo.cz

© 1987 - 2017 Český svaz Taekwon-Do ITF, z. s.