Exhibice WTF a ITF

Dne 10. května 2015 v 10:00 se společností Aeroflot přes Moskvu do ruského Jekatěrinburgu odletěla dvoučlenná výprava českých mezinárodních instruktorů, totiž Jan Mraček, IV. dan, reprezentační trenér a trenér školy Won-Hyo Třeboň a Michal Opuszynski, V. dan, vedoucí školy Kangsong v Hlučíně, kteří se v ruském Čeljabinsku účastnili slavnostního zahajovacího ceremoniálu mistrovství světa WTF a vůbec poprvé i společného vystoupení mezinárodního ITF a WTF demo teamu. Členy za Českou republiku navrhl velmistr Hwang Hong Yong, IX. dan, mezinárodní instruktor, viceprezident ITF a technický ředitel ITF, který na akci ITF také oficiálně zastupoval. Po desetihodinové vyčerpávající cestě (čekání na letadla a lety) jsme ve 21:00 místního času vystoupili na jekatěrinburgrinském letišti a čekali na korejskou výpravu, která, jak jsme se dozvěděli později, přiletěla o den dříve. Na letišti nás čekala průvodkyně Máša, která celou operaci Kulový blesk řídila a asi po 45 minutách marného čekání a dlouhého telefonování oznámila odjezd do 210 kilometrů vzdáleného města Čeljabinsk. Cestovali jsme po ruské dálnici, která spíše než cestu připomínala tankodrom vojenského prostoru Libava. Řidič se strašně divil, když jsme si dávali bezpečnostní pás. Maximální rychlost byla 110 km/h a v pravidelných intervalech si i náš řidič bezpečnostní pás přehazoval přes sebe, pokaždé, když se blížili k policejní kontrole, která v Rusku stojí na pravidelných místech. Ve 23:50 jsme byli ubytování na hotelu SFERA, který se pyšnil třemi hvězdami. Ráno v osm hodin jsme byli na snídani, kde nám byla naservírována vaječná omeleta s párkem a toustovým chlebem. Poprvé v životě jsme viděli kombinaci párku a hermelínu, nikdo však neměl odvahu tuto místní lahůdku ochutnat. Navíc omeleta a hermelínový párek nám byla servírována každý den. Další specialitou, kterou jsme obědvali a večeřeli, byla klasická korejská kuchyně. Denní dávka kimči, rýže a masa, sice dobře kořeněného, ovšem těžko identifikovatelného a polévka s mořskou kapustou a občas i rybou, nás dvakrát nenadchla. Pokud jste již měli možnost ochutnat jídlo od paní Ham tak víte, že vaří opravdu luxusně. Těžko si potom zvyknete na jiné korejské speciality. Pokud někdo potřebuje shodit pár kil dolů, potom doporučujeme pravidelně cestovat s korejským týmem. První den jsme jeli na registraci a potom hned do haly místního hokejového klubu TRAKTOR na oficiální první a asi jediný pořádný trénink s korejským týmem. Za pouhé 2 hodiny, oproti WTF týmu, který zde společně secvičoval už 10 dní, jsme nacvičili nástupy na speciální techniky, do kterých jsme byli s Honzou vloženi a společně jsme si párkrát zacvičili i Dan-Gun tul. Poté jsme cestovali autobusem do korejské restaurace na oběd, byl to zároveň poslední oběd v restauraci. Ostatní jídlo už nám bylo dováženo na pokoje do hotelu. Po dvouhodinové pauze a rychlém stěhování z pokoje do pokoje na podlaží spolu s korejci jsme opět cestovali do haly, kde jsme secvičovali úvodní ceremoniál (spíše sledovali, jak to vše bude probíhat), rychlý nástup a ještě rychlejší odchod za bouřlivého potlesku publika. Ukázka se nekonala, exhibice je až zítra. Na konci jsme se ještě spolu učili asi 15 minut společnou techniku, kterou pojedeme s WTF týmem. To už se k nám přidali i dva instruktoři z Ruska, Jevgenij Pavlovič Piksajev a Artěm Malcev, oba V. dan. V úterý ráno po snídani svolal trenér týmu Song Nam Ho, VI. dan, asi půlhodinový trénink, kde jsme si naposledy secvičili všechny nástupy a ITF a WTF techniky. Následoval volný den, který jsme s Honzou využili a trochu poznali město. V 15:30 jsme autobusem společně odjeli na oficiální zahájení MS WTF. Ještě před samotným vystoupením jsme absolvovali tajnou korejskou energy stimulaci v podobě banánu a čokolády. Korejský instruktor Song Nam Ho na tu celou parádu vystoupil s páskem Ge-Beak Hosin Sool, který vyměnil na společném tréninku v Praze s Jakubem Novotným. Po vystoupení jsme na hotelu dostali opět korejskou večeři a jako poděkování plechovku s Coca Colou nebo Fantou. Korejská výprava po krátkém spánku odjížděla autobusem ve 2:30 spolu s ruským instruktorem Jegenijem Piksajevem do Jekatěrinburgu a odtud odletěla do Moskvy, kde se účastní dalších vystoupení a společných tréninků. Třetí den nás čekala zpáteční cesta domů. Nejsilnější zážitek ze středy bylo vidět místní dálnici za denního světla a navíc ze zadního sedadla vozu LADA. Zatímco u nás máme ostravskou dálnici za nechutně zvlněnou a totálně odfláknutou, v uralské oblasti by byla považována za luxusní a možná až nadstandartní. Budete-li se chtít někdy autem vypravit do Ruska, konkrétně na cestu mezi Čeljabinskem a Jaketiburgringem, tak zapomeňte na žárovky, lana a podobné nesmysly. Doporučuji tlumiče, kulové čepy a možná raději celou nápravu. Závěrem snad už jen dodat, že celá akce byla financována ITF. Velké díky patří panu Tomáši Komrskovi (sekretáři svazu, IV. dan, trenéru školy Ge-Beak Hosin Sool) za pomoc při vyřizování víz a cestovního pojištění.

ITF a WTF z youtube ITF sestřih z youtube